Sídla českých prezidentů: Lány, Sezimovo Ústí a Hrádeček
Sídla českých prezidentů vznikala jako místa odpočinku a zároveň jako soukromý prostor pro muže, jejichž pracovní adresou byl Pražský hrad. Zámek Lány, vila v Sezimově Ústí a Hrádeček u Trutnova mají jedno společné: každé prozradí o svém obyvateli víc než úřední protokol. Dnes se na ně dá vyrazit na výlet, i když ne všude se dostanete dovnitř.
Proč mají prezidenti venkovské sídlo
Úřad prezidenta je spojený s reprezentací a nepřetržitým dohledem. Venkovské sídlo nabízí něco, co Hrad nedá: možnost zavřít dveře a být chvíli mimo zájem veřejnosti. Tradice se váže k Tomáši Garrigue Masarykovi, který si Lány oblíbil a jezdil tam i po odchodu z funkce.
Stát zámek Lány zakoupil ve dvacátých letech jako letní sídlo prezidenta a od té doby slouží stejnému účelu. Další prezidenti si k tomu přidávali vlastní místa: soukromé domy, chaty a vily, které si pořídili ještě před nástupem do úřadu a které s politikou nemusely mít nic společného.
Právě proto se dnes sídla dělí na dvě skupiny. Ta oficiální, jako Lány, patří státu a mají jasný režim návštěv. Ta soukromá, jako Hrádeček, zůstávají v rukou rodiny a veřejnost se k nim většinou nedostane.
Zámek Lány: letní sídlo od Masaryka
Lány leží na okraji Křivoklátska, zhruba hodinu jízdy z Prahy. Zámek se stal letním sídlem prezidentů a zůstal jím i po změně režimů, což z něj dělá jedno z mála míst, kde se česká historie 20. století doslova překrývá v jedné budově.
Tomáš Garrigue Masaryk v Lánech trávil volný čas, přijímal hosty a nakonec tam zemřel v roce 1937. Pohřbený je na lánském hřbitově, kde odpočívá i jeho manželka Charlotte. Místo je veřejně přístupné a patří k nejnavštěvovanějším pietním místům v zemi.
Samotný zámek veřejnosti otevřený není, protože stále slouží prezidentskému úřadu. Otevřený bývá zámecký park, a to v omezených termínech, které se každý rok mění. Kdo plánuje cestu, měl by si aktuální informace ověřit předem, protože běžná turistická otevírací doba tu neplatí.
Blízko Lán stojí muzeum věnované Masarykovi v Rakovníku, které doplní obraz o tom, jak se prezidentova rodina na venkově pohybovala.
Sezimovo Ústí a vila Edvarda Beneše
Edvard Beneš si nechal postavit vilu v Sezimově Ústí na Táborsku ve třicátých letech. Místo znal z mládí a vybral si je jako klidný bod na mapě, ke kterému se dalo vracet. Vila se stala jeho domovem po druhé světové válce a právě tam zemřel 3. září 1948.
Benešovi jsou pochováni v parku u vily, který obklopuje stavbu dodnes. Objekt spravuje muzeum v Táboře a je přístupný veřejnosti jako památník a muzejní expozice, obvykle od jara do podzimu. Uvnitř se návštěvník dozví, jak vypadal soukromý život muže, který stál v čele státu v nejtěžších okamžicích.
Na rozdíl od Lán tu neplatí režim ochrany ústavního činitele, takže se dá vila prohlédnout v běžném návštěvnickém režimu. Pro milovníky moderních dějin je to nejdostupnější z prezidentských sídel.
Hrádeček, který patřil Havlovi
Chalupa Hrádeček leží v podhůří Krkonoš nedaleko Trutnova. Václav Havel ji koupil v šedesátých letech jako místo pro psaní a klid od Prahy. Za normalizace se z ní stalo setkávací místo lidí, kteří nesměli veřejně vystupovat, a scházeli se tu i později, když se Havel stal prezidentem.
Hrádeček je soukromý objekt a veřejnosti přístupný není, což se nezmění ani do budoucna. Kdo chce místo vidět, může se projít po okolních cestách a udělat si představu o krajině, do které se prezident vracel. Silnější zážitek než samotná budova nabízí okolní přechod z Trutnova do Jestřebích hor, kde je Hrádeček vsazený do kopců.
Příběh této chalupy ukazuje něco, co oficiální sídla nezachytí: prezident je taky člověk, který potřebuje místo, kde ho nikdo nehlídá.
Jak si výlet naplánovat
Kombinovat Lány a Sezimovo Ústí v jednom dni nemá smysl. Dělí je přes dvě hodiny jízdy a každé místo si zaslouží vlastní čas. Vyplatí se rozdělit je do dvou výletů a přidat k nim okolí.
- K Lánům se hodí Křivoklátsko a Rakovník, tedy celodenní cesta z Prahy autem nebo vlakem s přestupem.
- Sezimovo Ústí se dá spojit s Táborem, kde navážete prohlídkou historického centra a husitského muzea.
- Hrádeček stojí za návštěvu jako součást túry v Jestřebích horách, ne jako samostatný cíl.
- U všech míst si předem ověřte otevírací dny a sezonu, protože se během roku výrazně mění.
Ilustrační příklad: kdo vyrazí z Prahy v sobotu ráno do Lán, stihne park i pietní místo do oběda a odpoledne se posune na Křivoklát. Zpět v Praze je večer a nemusel řešit přenocování. Stejný scénář pro Sezimovo Ústí znamená delší cestu a přespat se vyplatí u Tábora.
Časté otázky
Dá se zámek Lány navštívit zevnitř?
Ne, zámek slouží prezidentskému úřadu a veřejnosti otevřený není. Přístupný bývá park, a to jen v určených termínech, které se každý rok mění. Informace o vstupech se vyplatí ověřit před cestou, ne až na místě.
Je vila v Sezimově Ústí otevřená celoročně?
Obvykle funguje v sezonním režimu od jara do podzimu, v zimě bývá zavřeno. Expozice se věnuje Benešovu životu a rodinnému zázemí. Prohlídku je dobré objednat nebo alespoň zkontrolovat aktuální dny.
Kde je pohřben T. G. Masaryk?
Na hřbitově v Lánech, kde odpočívá i s manželkou Charlotte. Místo je veřejně přístupné a patří k nejnavštěvovanějším pietním místům v Česku. Cesta k němu vede od zámku přes obec.
Proč je Hrádeček zajímavý?
Byl soukromým zázemím Václava Havla a v době nesvobody místem neformálních setkání lidí z disentu. Objekt zůstává v soukromých rukou a přístupný není, takže ho vnímáme hlavně jako součást krajiny pod Jestřebími horami.
Můj tip: Z těchto míst bych naplánovala nejdřív Sezimovo Ústí. Je dostupné, promluví k vám konkrétními exponáty a nestojí za ním žádná uzavřená brána. Lány si nechte na den, kdy máte čas i na okolní krajinu.
Zdroje
- Správa Pražského hradu
- Muzeum T. G. M. Rakovník
- Husitské muzeum v Táboře
- Národní památkový ústav
Publikováno: 16. 08. 2026
Kategorie: Česko