Proč se Litomyšl dostala na seznam světového dědictví

Litomyšl není velké město a na mapě UNESCO může působit překvapivě; rozhodující ale není rozloha, nýbrž mimořádně zachovaný renesanční zámek s arkádami a sgrafitem, který se stal jedním z hlavních symbolů české renesance.

Zápis se netýká celého města, ale konkrétně zámku.

Přesto se vyplatí projít i historické centrum, protože teprve v něm je vidět, jak zámek souvisí s životem pod ním.

Renesanční zámek jako hlavní důvod

Zámek nechal postavit Vratislav z Pernštejna v druhé polovině šestnáctého století. Stavba nahradila starší sídlo a dostala podobu, která se dochovala v hlavních rysech dodnes. Architektem byl Giovanni Battista Aostalli, který patřil k mistrům italské renesance působícím v Čechách.

Zámek stojí na okraji historického jádra a svou délkou i výškou vytváří dominantu města. Kdo přijede vlakem, uvidí ho už z dálky. Prohlídka interiérů je vedená a zahrnuje i prostory, které se používaly pro reprezentaci a hospodářský provoz.

Původní stavba měla jiné rozvržení než dnešní zámek. Postupně získala arkádové chodby a křídla, která obklopují nádvoří. Právě tato přestavba dala zámku jeho charakteristický půdorys.

Sgrafito a arkádové nádvoří

Největší pozornost poutá výzdoba fasád. Sgrafito, technika škrábání do omítky, pokrývá velké plochy a vytváří geometrické i figurální motivy. Na nádvoří se pak otevírají arkády, kryté chodby, které spojují jednotlivá podlaží a dávají stavbě lehkost.

Právě spojení arkád a sgrafita je pro Litomyšl typické. Podobné prvky najdeme i jinde, ale málokde se dochovaly v takovém rozsahu a s tak jasně čitelným renesančním řádem. Kdo si prohlídku prochází pomalu, všimne si i detailů na oknech a portálech.

Motivy na fasádě nejsou jen ozdobné. Obsahují rostlinné prvky, geometrické vzory a místy i výjevy, které měly připomínat ctnosti nebo majitele. Výklad se mění podle toho, na kterou část fasády se díváte.

Co přesně UNESCO ocenilo

Zámek byl na seznam zapsán v roce 1999. Hodnocení zdůrazňuje, že jde o vynikající příklad renesančního šlechtického sídla s arkádami, které si zachovalo původní podobu i přes pozdější barokní úpravy. Cení se také jednota stavby s krajinou a městem.

Důležité je, že zápis neznamená, že je vše původní. Některé části prošly přestavbami a dostaly nové funkce. Právě schopnost proměňovat se bez ztráty charakteru je součástí hodnoty památky.

Zápis přinesl městu povinnost chránit zámek i jeho bezprostřední okolí. Nové stavby v historickém jádru proto procházejí schvalováním, které má zabránit nevhodným zásahům.

Město kolem zámku

Historické centrum Litomyšle má náměstí s podloubím, radnici a řadu domů, které si zachovaly starší jádro. Nedaleko zámku leží klášterní zahrada, která slouží k odpočinku. Procházka městem zabere hodinu, ale dá se protáhnout na celé odpoledne.

Zajímavým místem je Portmoneum, dům s výzdobou Josefa Váchala. Prohlídka je krátká a intenzivní, hodí se pro dospělé a starší děti. Kdo hledá klid, může se projít po nábřeží Loučné nebo zajít do parku za městem.

Litomyšl má i městskou památkovou rezervaci, která zahrnuje náměstí a přilehlé ulice. Procházka se dá spojit s návštěvou kostela nebo muzea, aniž by bylo nutné držet se jednoho okruhu.

Bedřich Smetana a hudební tradice

Bedřich Smetana se v Litomyšli narodil v roce 1824. Jeho otec zde pracoval v zámeckém pivovaru, což připomíná i expozice v městském muzeu. Skladatelův odkaz dnes připomíná festival, který každoročně přivádí do města hudebníky i publikum.

Hudba se tak stala druhou vrstvou identity města. Kdo má rád klasiku, může naplánovat návštěvu podle programu. Pro ostatní je zajímavé už to, jak se malé město dokázalo propojit s velkým jménem české kultury.

Festival se koná v zámku i v dalších prostorách města. Program bývá rozložený do několika týdnů, takže se dá vybrat koncert podle data pobytu.

Prakticky při návštěvě

Zámek je otevřený sezonně a prohlídky se dají rezervovat. V hlavní sezoně je lepší přijet dopoledne, kdy bývají menší skupiny. Město je kompaktní, takže se dá vše projít pěšky, včetně cesty z nádraží.

Parkování v centru je omezené, ale kolem města jsou placená i bezplatná místa. Restaurace na náměstí bývají v poledne plné, proto se vyplatí hledat spíš v bočních ulicích. Na prohlídku zámku i města stačí jeden den, ale dva dny dávají prostor bez spěchu.

Můj tip: Projděte si zámek nejdřív zvenku a bez průvodce. Objděte nádvoří, podívejte se na fasádu z různých úhlů a pak se vraťte na prohlídku. Detaily, které jste viděli předtím, dají interiéru jiný smysl.

Zdroje

  • Národní památkový ústav
  • Organizace UNESCO
  • Město Litomyšl
  • Ministerstvo kultury České republiky

Publikováno: 10. 08. 2025

Kategorie: Česko